Na Národní ústav pro autismus, z.ú. (NAUTIS) se obrací stále větší množství osob, především pak osob PAS, s žádostí o vysvětlení či nápravu současného stavu. NAUTIS vypracoval připomínku žádající změnu příslušné vyhlášky, jež by osobám s PAS umožňovala individuální posouzení v rámci odborného vyšetření tak, jak je tomu například i u jiných duševních poruch. Tuto připomínku jsme v roce 2018 zaslali Ministerstvu zdravotnictví ČR a v roce 2019 Vládnímu výboru pro osoby se zdravotním postižením. Znění vyhlášky i přes tyto snahy zůstává beze změn.
Vyhláška č. 72/2011 Sb. považuje pervazivní vývojové poruchy, kam spadají i poruchy autistického spektra (PAS), za „nemoci, vady nebo stavy způsobující duševní poruchy vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel.“ Takové ustanovení považuje NAUTIS za diskriminační a nesystémové z následujících důvodů: Pervazivní vývojové poruchy jsou souhrnným označením pro celou řadu velmi nehomogenních neuropsychiatrických diagnóz včetně diagnóz řazených mezi poruchy autistického spektra (F 84.0, F84.1, F84.5). Poruchy autistického spektra se projevují v oblastech sociální interakce, komunikace a specifickými repetitivními vzorci chování nebo úzce vymezenými zájmy. PAS jsou velmi širokou diagnostickou kategorií a zahrnují i mírné varianty poruch, u kterých nemusí být narušeny funkce, jež jsou z hlediska schopnosti řídit motorová vozidla stěžejní. Žádná z částí dopravně psychologického vyšetření – tj. psychická výkonnost z hlediska kvantity a kvality intelektu, pozornosti, senzomotorické reaktivity a koordinace, paměti apod. (viz §18c vyhlášky č. 31/2001 Sb. o řidičských průkazech a o registru řidičů) – nespadá sama o sobě do definičních znaků, které jsou nutné pro stanovení diagnózy PAS. Neznamená to, že některé osoby s PAS nemusí mít s řízením obtíže. Avšak pokud se určité deficity ve vztahu k psychickým charakteristikám relevantním pro řízení u jedince vyskytují, mohou je lidé s PAS kompenzovat uplatněním silných stránek, díky kterým dokážou fungovat lépe než běžná populace (Porter, 2011). V každém případě by měli mít lidé s PAS právo na individuální posouzení.
Americká studie (Curry et al., 2017) potvrzuje, že dvě třetiny žadatelů s PAS bez poruch intelektu (nejčastěji lidé s tzv. Aspergerovým syndromem) řidičské oprávnění získají. Také v České republice mnozí lidé s PAS řidičská oprávnění mají, někteří jsou i profesionálními řidiči. Současná vyhláška tak nejvíce dopadá na nové žadatele, kterým komplikuje volbu učebních oborů a výrazně je limituje ve snaze o začlenění do běžné společnosti a na trh práce.
Správnou nápravou tohoto stavu je jednoduchá úprava znění části VII. vyhlášky č. 72/2011 Sb., a totiž přesunutí g) pervazivních vývojových poruch ze Skupiny 1 ( = „vylučující zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel“) do Skupiny 2 ( = „lze žadatele nebo řidiče uznat za zdravotně způsobilého k řízení motorového vozidla pouze na základě závěrů odborného vyšetření“).
____________________
Zdroje: Curry A. E., Yerys B.E., Huang P., Metzger K.B., Longitudinal study of driver licensing rates among adolescents and young adults with autism spectrum disorder. Autism, 4, 2017. Porter E., Handbook of Traffic Psychology, Academic Press, 2011, s. 327.