Terapeutické středisko NAUTIS pořádalo začátkem května kulatý stůl na téma psychoterapie u lidí s autismem. Akce se zúčastnilo přes 20 odborníků napříč Českou republikou, kteří pracují s dětmi, dospívajícími i dospělými s autismem a jejich blízkými. Zastoupeny byly různorodé psychoterapeutické směry (KBT, systemická terapie, psychodynamická terapie, na člověka zaměřená terapie, integrativní terapie, logoterapie ad.).
Cílem kulatého stolu bylo zmapovat dobrou praxi v psychoterapii u lidí s autismem. Odborníci byli dotazováni na své zkušenosti v terapeutické práci s lidmi s PAS a na její možná specifika. Ve společné diskuzi jsme zjišťovali, co odborníkům v terapii funguje a nefunguje, co vnímají jako klíčové a s jakými tématy lidé s autismem do terapie přichází.
Z diskuze vyplynulo, že zásadní pro úspěšnou práci je terapeutický vztah, respekt a přijetí klienta takového, jaký je. Mezi další využívané prvky v terapii patřila práce s vizualizací, strukturou či projektivními technikami, nicméně opakovaně zaznívalo, že s každým klientem je nutné nastavit terapeutický proces individuálně. U dětí se dále ukazuje, že je zásadní spolupráce s rodiči. Klienti často přichází s tématem nejistoty v sociální oblasti, vlastní hodnoty a identity, tématem emocí, vztahů či komunikace. Ze zkušeností vidíme, že děti se do terapie často dostávají kvůli svému „problémového chování“, jež má obvykle hlubší příčinu, než je na první pohled zřejmé. Odborníci se shodovali v tom, že terapie u lidí s autismem obvykle trvá spíše v rozsahu let než měsíců.
Na závěr kulatého stolu zazněla otázka: jakou jednu věc byste poradili začínajícímu terapeutovi? Mezi odpověďmi se pak objevovalo přijetí, trpělivost, humor, zvědavost, autenticita, laskavost, otevřenost, pokora či důvěra.
Mezi odborníky byla patrná potřeba sdílet svoji praxi a vzájemně se obohacovat, v čemž plánujeme dále pokračovat. Přece jen, (sebe)reflexe je klíčem k dobré terapeutické práci.